The Age of the Idiotism

The wind is in, the wind is in my heart

O posledních třech koncertech (Tata Bojs, Vypsaná Fixa a Sunflower Caravan) jsem se nerozepisovala, protože se mi nechtělo a tak, ale tento rozhodně nesmím vynechat :))

Obvykle koncerty plánuju dopředu, přinejmenším měsíc, ale v tomto případě šlo o docela impulzivní záležitost, protože proces přemlouvání a kupování lístků začal dva týdny předem. Přiznám se, že kdyby přijeli o rok dřív a já měla stejnou možnost, asi bych se do toho tak nehrnula (i když i tehdy jsem je měla dost ráda), ale s posledním albem mi úplně učarovali!! :D Navíc to bylo ve Vídni, která je ještě blíž než Praha, a nemusela jsem shánět společnost, protože to já jsem se stala společností Viki :D Vlastně jsme se ani moc neznali a doposud si nejvíc psali jen o Pohodě (o té se dá kecat pořád) a tom koncertě, ale nevadilo mi to, protože jsme si aspoň měli dost o čem povídat, takže to bylo super :D

Předkapelou byli The Swan Bride, o kterých jsem hodně slyšela, ale je samotné jsem ještě neslyšela, takže to pro mě byla celková premiéra, ale myslím, že mají dost chytlavé písničky, tak si je taky musím někde sehnat :) V tu dobu tam moc lidí nebylo, v podstatě byla obsazená jen první řada a pár lidí okolo, taky tam bylo hodně Slováků. To se ale po odchodu slovenského supportu hned změnilo. Měla jsem sice docela žízeň a věděla jsem, že bude hůř, ale kolem se hromadilo čím dál tím víc nadšenců, tak jsem na to kašlala a povídala si s Viki :D Překvapivě zvukovka byla dost rychlá a nemuseli jsme tam postávat dvacet minut, jak bývá u nás zvykem (anebo mi to jen tak rychle uběhlo, nevím). Mezitím jsem si už vyhlížela trička vedle pódia a hned na první pohled jsem si to jedno jediné zamilovala :D ♥ A taky se klub dost slušně zaplnil.

Během první písničky Total Life Forever byl ještě docela klid, ale hned při druhé, Cassius, jsem myslela, že mi nárazy do zábran rupnou kosti :D No jo, uprostřed první řady je to vždycky nejhorší, ale za ten výhled na Yannise a Jacka to stálo ♥ :D Taky jsem si na to rychle zvykla a díky během cesty vypité ledové kávy a před The Swan Bride vypitým Red Bullem jsem měla dost síly a energie na odrážení pogovačů zpátky :D Taky jsem docela šťuchala do Maďara vedle mě, ale zasloužil si to, protože mi pak přebral MŮJ SETLIST. Samozřejmě, že ho technik podával mě, když jsem se tam skoro stavěla na hlavu, jak je rozdávali, ale ne, on si natáhl svoji obrovskou ruku a sebral mi ho! D: Ani Jackovy paličky neházely! Ale to už dost předbíhám. Celou dobu jsem se těšila na This Orient, na které už nějaký týden ujíždím, ale bohužel… nicméně zahráli Spanish Sahara, což bylo úplně dokonalé :)) Taky jsme si mohli na chvilku odpočinout :D Někdy v té době se k nám s prominutím přisrala jedna zhulená Francouzka nebo Angličanka nebo nevím co, co po každém chtěla “fajááá” :D Pak se tam rozvalila jak žába, i přestože už tak jsme tam byli jak sardinky, ale nějak jsme se tam nakonec ještě vešli. Svého ohně se holka taky dočkala a jako naschvál ten kouř lítal nám do obličeje a mně z toho začal děsně svědit nos jako obvykle :/ Pak ji ta cigareta ale spadla – dvakrát, jednou se pro ni natáhla, podruhé byla moc daleko a pokud se nemýlím, tak se tam rozbrečela, ale do tváře jsem ji neviděla :D Nicméně – škodoradost, taky radost.

Myslím, že během nebo před Red Socks Pugie, se Yannis rozhodl skočit si do davu, což bylo hlavně pro nás v 1. řadě dost šokující, neboť tam nejprv jen tak stál a pak zničehonic vystartoval a už mi letěl nad hlavou, no malé šoky z toho :D Při cestě zpět prý Viki kopl do hlavy, ale kopnutí od Yannise? No kdo by se na něj zlobil :D! Taky náš milovaný Jack, který je naživo ještě víc k sežrání než na fotkách, během nějaké písničky ukazoval znamení “tleskajte tleskajte” na okraji pódia a s některými si dal i hifive, na což jsem se taky natahovala, ale nečekaně mi to ukradl zas ten megavysoký Maďar! D: Yannis si ještě jednou zašel na procházku pod pódiem a zrovna před Viki se vracel, z čehož vznikla legendární fotka:

Už před koncertem jsem zjistila, že ono tričko stojí 20 €, jako samotný koncert! xD Sice jsem si myslela, že už nám tolik eur nezbylo, ale nakonec ano, tak se nedalo odolat a Vikuša si koupila stejné :D Ostatně pokud byste ho chtěli vidět, mám ho zrovna na nové profilovce na fébé :D A to je asi tak všechno… Musím ještě dodat, že po hodně koncertech mě euforie přejde skoro hned, no v tomto případě ještě teď mám příjemný pocit v břušku, když si na ten den vzpomenu :)) A to se mi doposud stalo jen se Sunflower Caravan a Friendly Fires, takže jde určitě o jeden z nejlepších koncertů, co jsem viděla!! :))

Fotky:
od bráchy, od Viki, ode mě :D

Setlist:
Total Life Forever
Cassius
Olympic Airways
Blue Blood
Miami
Balloons
Spanish Sahara
Red Socks Pugie
Electric Bloom

XXXX
The French Open
Two Steps, Twice

Anoanoanoanoanoano

It’s your heart that gives me this western feeling.

  • Je občas zajímavé, co vám utkví v paměti… (něco podobného řekla Susie na začátku The Lovely Bones/Pevného pouta)
  • Už je to hodně dávno, co jsem někde četla, že Bedřich Smetana měl špatné známky z hudebky. I když by to někdo považoval za docela nepodstatnou informaci, mně se vryla do mozku a dodnes mě ovlivňuje. Když něco pokazím až tak, že jsem z toho smutná, i přestože nejde o život (třeba jako dnes v matice), vzpomenu si na Béďu, že taky nebyl dokonalý, a že přijde moje chvíle, v tomto případě blyštivá jednička (zatím docela v nedohlednu). A opravdu mi to pomáhá nakopnout cílevědomost, která i přes silně vyvinutý pud mít všechno dokonalé značně pokulhává. Je stejně zajímavé, u jakého oboru nakonec skončíte. Třeba naše učitelka češtiny na základce měla právě z češtiny nejhorší známky. A byla nejlepší učitelkou češtiny, jakou jsem kdy měla – od ní si pamatuju 90% všeho, co jsem se kdy v tomto debilním předmětu naučila a to jsme ji měli jen 2 roky :)
  • V osmé třídě jsme jeli na výchovně-vzdělávací atd. výlet do Prahy. Bylo tam fakt úžasně. Když jsme jeli tramvají, stoupali jsme si dozadu a mávali jsme na lidi. Většina nás ignorovala nebo si nás vůbec nevšimla, ale někteří nám s úsměvem zamávali a jak nás taková drobnost dokázala rozveselit! Na cestě na hokej jsem seděla na samotném sedadle, venku bylo hnusně, pršelo. Vzpomněla jsem si na naši oblíbenou hru a i když jsem byla sama, rozhodla jsem se na některé lidi zamávat. Pár mi mávlo zpět, ale nejvíc mi zůstala v hlavě jedna holka s dredama sedící na zastávce. Vypadala hodně znuděně, ale když si mě všimla, mile se usmála a zamávala mi. Takto podobně na mě teď mávají staří kamarádi, s kterými sice ztrácím kontakt, ale to je to jediné, co nás od krásné minulosti odděluje. A možná proto si ten okamžik stále pamatuju jakoby to bylo teď a vždycky mě aspoň trochu rozveselí, i když nemám ponětí, kdo ta holka byla a jaká je :)
  • Jeden z nejstarších vrytů “jakoby to bylo včera”, co mám, se týká mé nejlepší kamarádky. Byly jí tehdy 3 roky a mně 5. Dvanáct let se historicky zdá málo, ale o našem přátelství by se dal napsat třicetidílný svazek. Můj život bez ní by byl prostě úplně jiný. Nevím, proč se mi zrovna tento moment takto zafixoval, ale vím, že jsem tehdy na ni ráda volala “Apoli!”, když ode mě šla zády, protože se vždycky napůl těla otočila a protáhla “Noooooo?” Udělala to vždycky a mně to tehdy přišlo bůh ví proč děsně vtipné a tak jsem to na ni volala pořád. Taky si pamatuju, jak jsem u ní byla poprvé (od té doby asi milionkrát :’) a ona mi furt říkala Berunko a všichni se smáli, že to zní jako Beruško.
  • Jako poslední uvedu vzpomínku na moment, kdy jsem poprvé uviděla Alexe Turnera. O koncertě Arctic Monkeys jsme s K a Natálkou snili tak moc, jako o ničem. Patřilo to k mým největším snům a když už jsem přestala doufat, že skutečně navštíví tyto končiny, najednou to přišlo – 4.7.2009 se stalo datem, který se nesmí zapomenout. Dny ve škole se zdály čím dál delší, ale nakonec jsme se toho dočkali. S Nickem O’Malleym na hrudi jsem natěšeně pochodovala po areálu Rock for People festivalu a snažila se prodrat na pro mě tehdy neznámé Hadouken jen kvůli mým miláčkům. Nakonec jsem byla podstatně dál, než jsem původně chtěla, ale po těžkém boji v davu ala sardinková konzerva jsem se dostala aspoň tak do 5. řady. Byla jsem dost kvůli okolnostem nasraná a moc jsem si přála zastavit čas – takto jsem si přece ten koncert nepředstavovala, měla jsem být euforicky šťastná, ale mé pocity byly přesně opačné. A pak po několika desítkách minutách najednou přišel. Byl jen pár metrů přede mnou a i přestože jsem měla smíšené pocity (jeho hrozné vlasy + neschopnost uvěřit, že skutečně je z masa a kostí a nevznáší se jako Bůh nade všemi), ten pohled jen tak nezapomenu. Potom si ještě pamatuju nejvíc vyděšený pohled holky vedle mě pár minut po tom, co do toho praštili a sardinková konzerva se dala do pohybu. To taky stálo za to.
  • Tralalalala melancholický post ftw.
  • Milulululuju FOAALS
  • There’s a party in my pants! And everyone’s invited.


    Nejkrásnější tetování na světě a jediné, které bych na sebe byla schopná dát – pokud bych měla radši jehly :)

    (Nadpis mám z jednoho tumblru jednoho kluka tak abyste si nemysleli.) Nejmenovaným čtenářem jsem byla pošťouchnuta k napsaní nového článku a nakonec se mi po dvou dnech od žádosti i samotné zachtělo. Upřímně, v době mezi posledním a tímto článkem jsem přemýšlela o zrušení blogu a už jsem byla skoro pevně rozhodnuta, ale pak jsem dostala jedničku ze slohu a někdo mi napsal na zeď :D
    Takže rušení se asi, aspoň na pár dalších týdnů, odkládá.
    Co se týče mého života, tak žádné pikantní novinky a nic, co byste museli nutně vědět. Snad jen, že jídelna, do které chodím, má na mě dobrý vliv a místo hranolek mám teď nejradši těstoviny<333, taky mi vylepšili chuť k zelenině, i když takovou papriku nesnáším čím dál víc; v oblasti nápojů jsem ale moc zdravě nepostoupila, protože stále nejsem schopná pít čistou vodu jindy, než za největších hiců, a ráda piju kávu, kakao a energy drinky, ale třeba Kofolu teď piju jenom v kině a v restauraci, doma spíš již zmiňované kakao a mlíko, čaj, sirup či džus, podle aktuální nabídky domova xD.

    Ať už je venku krásně bez mráčků nebo nestoudně prší, myslím, že každý z nás myslí jen a jen na léto. U mě je to stejné jako minulý rok, kdy jsem od dubna do června nemyslela na nic jiného, než Rock for People a těšila se, až z té školy vypadnu. Všichni si poslední den říkali, jak si budou chybět a objímali se a kecy a bla bla bla a já se jen těšila, až se rozuteču domů, hodím tašku do kouta a začnu odpočítávat sekundy do tak očekávaných tří dnů úžasnosti. Myslím, že letos to bude hodně podobné, s tím rozdílem, že půjde o Pohodu. Ať si říká kdo chce, co chce, podle mě je stejně letos lepší než RfP a neříkám to jen proto, že na něj nejedu xD Ale když si to tak vemu, fakt moc hodně bych chtěla vidět jenom Muse a Disco Ensemble a jen těch lituju, že je neuvidím :( Na Pohodce je takových hudebníků víc a tak jsem docela ráda, že mi to tak osud zařídil a já nakonec jedu tu! :D Další a poslední letošní festival pro mě snad bude Colours Of Ostrava, ale tam bych chtěla asi jen na Reginu Spektor a Sunflower Caravan (nečekanéé), ale ještě uvidím podle programu :)
    Co se týče hudby, tak by na to bylo třeba asi 10 dalších postů, takže to nějak shrnu xD

    Foals – Total Life Forever ♥♥♥♥♥ x nekonečno xD
    Kate Nash – My Best Friend Is You ♥♥♥♥ a půl
    Crystal Castles – Crystal Castles(2) ♥♥♥♥♥
    Digitalism – Idealism ♥♥♥♥
    Telefon Tel Aviv – Immolate Yourself ♥♥♥♥ a půl
    Stereophonics – Word Gets Around ♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥
    Mr. Scruff – Ninja Tuna ♥♥♥♥
    Mr. Scruff – Keep It Unreal ♥♥♥♥
    3OH!3 – Want ♥♥♥ a půl
    Jónsi – Go ♥♥♥♥♥♥
    MGMT – Congratulations ♥♥♥ a půl
    a na další si nevzpomenu :D

    To by bylo co se týče hudební složky, nyní filmová, a knižní vynechám, protože jsem přečetla jen dvě knihy :D
    Na sv. Valentýna - Podle mě povedená romantická komedie, což samo o sobě zní jako klišé, ale všechno to do sebe zapadalo, scénky byly vtipné a zakončení hodně překvapivé! ;) Jediné minus snad za Taylora a Taylor, kteří tam byli asi jen na ozdobu.
    Borat – Úchylné, ale dost vtipné a plné hlášek :D
    Pevné pouto – Jedním slovem nádhera. Co se týče děje, občas mi některé věci vrtali hlavou, ale byla jsem příliš zaujatá filmem a okouzlena krásou obrazu (dokonce mi zbyla půlka popcornu, o který jsem se dělila se dvěma lidmi), že to můj celkový dojem nepokazilo a že ten dojem byl fakt obrovský <3 :)
    Ještě hodně filmů bych chtěla vidět (Kick-Ass na 1. místě :D) a bohužel jejich seznam je stále větší a zvětšuje se rychleji než seznam filmů, co jsem viděla :/ NO JO NO. A Gábi, zde jsou ty kalhoty!! :D

    Powered by WordPress