The Age of the Idiotism

Kontrast včerejška a dneška. Včera jsem ještě ráno, než jsem šla spát (:D), dostala nervy na celý svět, ale přisuzovala jsem to unavenosti, ve které ze stavu naprosté “zfetovanosti” (aka hiihahahahahuahsh) přecházím do stavu deprese ze smrti (to už většinou nevydržím a usnu) a pokud se mi ani v této fázi nepodaří usnout, přechází to v naprostou nevrlost, vztek a nasrání na každého, kdo se kolem mě pohne (což je dobrý, protože ve tři ráno moc lidí kolem vás neprojde, když jste skoro sami doma). No a to je právě ono. Po tomto už jsem usla, takže jsem se zase nedozvěděla, jaký je průběh 4. části mé unavenosti, ale možná někdy jindy. Zbytek dne po probuzení pak taky neprobíhal zrovna ideálně, i když myslím, že jsem zčásti měla blbou náladu i jenom protože prostě proto. Nebyla to blbá nálada, že bych vrčela nebo něco, ale potom v tanečních, jsem se do úsměvů musela přímo nutit (i když, když jsem tančila čaču s jedním klukem a dost jsme se v tom motali nebo když jsem tančila jive s jedním sympaťákem:D anebo když jsme tančili tu čtyřrolku nebo co, tak tam jsem se i bavila upřímně), protože jsem měla úplně divný pocit ničeho, který se ani nedá popsat. Nicméně přežila jsem, po tanečních jsem si udělala procházku domů a s Natkou jsme se dívali na videa Hackney Empire Players Club Collective Travelling Family Band (anoooo, napsala jsem to celé!), které jsem objevila až teď, hanba mi… ale jsou nejvíc, na oslavu osmnáctin by se mi hodili :D Jen ta cesta do Česka a ještě až sem by cenu asi dost promastila.

Nicméně, dnešek byl úplně úžasný. Měli jsme vyjímečně na devět a sice jsem se jako obvykle vyhrabala až v osm, i když jsem si říkala, že vstanu dřív, abych byla nachystaná a mohla se učit výtvarku, ale nakonec jsem nějak stíhala. A i když jsem na obvyklém místě srazu s Esťou byla asi o 8 minut později, nakonec to byla ona, kdo mě doháněl. A tak jsme probraly plno důležitých věcí :D, až jsme došly do školy. Matiku jsem ve stavu polospánku a extra nudy (sedím samaaaa) nějak přežila, nicméně ulevilo se mi, že ještě nemá opravené písemky, protože jsem ji tam v pátek donesla mezi prvníma a až pak jsem zjistila, že to mám úplně blbě XD Takže asi tak. Potom bylo psaní na stroji, kde jsem zapomněla napsat úlohu, ale že prý příště, tak pohoda. Potom jsem zjistila, že mi to psaní aji docela jde, což je optimistické haha. V ruštině jsme si všichni mysleli, že nás suplující učitelka pustí pryč jako obvykle, protože nám nedošlo, že nejde o spojování skupin jako dříve (má druhou skupinu z angličtiny), ale fakt o čistočistý supl, takže jsme nikdo nic neměli a dělali jsme rozhovory na vybraná slova, já s Lukášem jsme měli “kocour, bohužel, batoh”, tak jsme udělali cosi, že proč máš ten baťoh?, mám v něm kocoura, on nemůže chodit?, bohužel ne atd., akorát jsme to měli krátké, tak to máme do příště prý rozvést, chjo :D Dost na to, že už teď jsem měla dost nad představou, že v batohu nese kocoura se zlomenou nohou. Po hodině jsem se potkala s Honzou a vedli jsme spolu desetimetrový rozhovor ala Čáu, Ahoooj, jak se máš?, Fajně, teď jsme měli fajnou hodinu.. Vy jste teďka tady? Jo, tady no. Aha, tak čau XDD. No a následující čeština byla nejlepší. Během poměrně dlouhého zkoušení si totiž Nikča hrála s nůžkama a od stříhání cancourů z oblečení, konečků vlasů a vystřihování zubů na obalu od úhloměru přešla až k vystřihování tasemnice průhledné a bílé z již zmiňovaného obalu :DDDDD Fakt, sedět s Nikčou v češtině je největší výhra tohoto ročníku, protože ona češtinu a češtinářku nesnáší, takže pořád nadává, nevstává (Proč bych měla vstávat, když se s ní nechci zdravit?) …nebo vystřihuje tasemnice :D

No a věřte nebo ne, po tomto jsme už šli domůůůů. Výtvarka, na kterou jsem se nakonec nestihla učit, odpadla (já prostě vím, kdy se mám učit a kdy ne:-P), takže čtyři hodiny jako v první třídě a ještě na devět, no bájo bájo bájo bájo. Na obědě bylo zase fajně, to už je prostě tradice. Potom venku jsme ještě probírali kočku, dítě v pračce, přičemž jsme zjistili, že je to mimojiné i Vánoční zvyk Bartingovy rodiny (hodit se do pračky), pak ještě jsme si všimli hromady listí a že skočíme tam a že dohrabeme se až do pekla jako Monte Christo, čímž jsme přišli na novou teorii jeho útěku, že se prohrabal listím atd. Shrnu to prostě – přihlásit se na gympl je o psychinu. A to my jsme teprv v druháku jo. Co z nás bude za dva roky za psychouše?? Radši nemyslet.

P.S. nový design ala přeplácanina tří návrhů designů, při kterých se mi vždycky zničehonic sekl gimp, huhrm. Ale nakonec to dopadlo celkem dobře ne?
P.S.S. Chase & Status ft. Plan B – End Credits je taky dobrá písnička :D

Tak jaký byl prodloužený víkend? (To je samozřejmě řečnická otázka, ale když na to třeba i někdo odpoví – proč ne!:D) U mě super. Navíc jsme taneční měli vyjímečně už ve čtvrtek, takže jsem v pátek po dlouhé době nemusela ještě někam chodit a zase zažít ten pocit “je pátek, konečně nemusím nic dělat”. Sobota, plná optimismu z celých “prázdnin” přede mnou, jsem jela s taťkou do Ostravy, konkrétně do Avionuuuu. Ještě předtím jsme zašli do McDonaldu, kde jsem si poprvé dala pravý meka-hambáč a nemohla jsem z toho, jak je to prťavé. Naštěstí taťka ještě koupil dva cheesy, tak jsem si jeden dala.

Můj hlavní cíl dne byl najít obyčejnou černou mikinu na nezlaté! rozepínání bez žádné vyšité značky (fajfka Nike např.) nebo nedejbože potisku. Zdání, že jde o lehkou věc, dost klame. Obchody ala Reserved jsem vzdala hned, vyloženě sportovní obchody zas nabízely pouze právě ty s vyšitýma značkama, za jejichž nošení se taky slušně připlácelo, a pak už těch obchodů moc nezbývalo. Nakonec jsem to našla tam, kde jsem si myslela, že to i najdu, a to v New Yorkeru. Nalezená je sice asi o číslo větší, ale maximálně pohodlná, hřejivá a hezoučká až tak, že mám dojem, že si ji snad oblíbím víc, než moji bílou, kterou jsme my všecky cácory chtěly kvůli alexanderturnermánii a jejíž hledání bylo mnohem horší. Jinak do NYeru poslední dobou chodím ráda, protože tam hrají dobrou hudbu XD a taky kromě této uberkul černé mikiny jsem tam minule sehnala obyčejnou šedou mikinu přes hlavu ♥ Mají tam i krásné svetry, jednomu, fialovému s proužky, jsem taky neodolala. Dokonce tam mají i pár z pravé vlny (koušou jak něco!). No ještě jsme koupili modrý svetr s krátkými rukávy a rolákem, šedý svetr, šedá tričkokošile, náhradní baterka do foťáku, dárky pro babičky, jednu nejmenovanou kamarádku a tak dále.

Najedli jsme se vedle fitka (kuřecí steak s hranolky :P) a z původního plánu jít do kina (nic na co bych dvakrát chtěla jít) sešlo a jeli jsme do Librexu. Ještě jsem tam nebyla a bydlet v Ostravě, tak tam chodím, ještě s někým jako je Míša, fakt často :) Je to třípatrový dům, úplně nahoře jsou takové encyklopedie, cestopisy, atd. V druhém pak jsou učebnice a různé odborné knihy, no a v prvním beletrie, dětské knížky… Taky jsme tam pár knížek koupili a uvidím, co komu dám. Jen jednu jsem si koupila pro sebe, to jest Půlnoc od Jacqueline Wilson, kterou jsem od ní jako i další v útlejším věku ráda četla, ale tuhle jsem si zamilovala nejvíc a tak chci mít od ní aspoň jednu doma :) Proč bych tam ale trávila ráda čas není jen široký výběr knih, ale především stolky postavené kolem se správným osvětlením, kde si můžete počíst, aniž by vám prodavačky funěly za zády, jestli jste si už teda vybrala. Jasně, že to není to samé jak knihovna, ale když chcete nějakou knížku vybrat nebo si chcete nějakou koupit, je fajn si kousek přečíst, abyste věděli, jestli to za to stojí nebo ne. Úplně dole pak nějaká slečna hrála krásně na klavír ♥ :) Když jsme odcházeli, tak zrovna hrála Smells Like Teen Spirit, ale jinak jsem skladby nepoznávala, nicméně to bylo příjemné a zároveň nerušivé pozadí. Nalevo od ní pak je kavárna, což snad nemusím víc komentovat (jinak taková perlička – dva dědové tam balili čišničku :D chudák nevěděla, co má dělat) a napravo levné knihy a nějaké hobby knížky. Uprostřed byl tedy východ, krátká chodbička s plno časopisy a taky něco jako vrátným, který se se mnou sice rozloučil o dost sekund dřív, než jsem vyrazila, ale hezky se na mě usmál, takže jsem to zametla pod koberec :D

Večer jsme pak s Natálkou psaly a psaly :))) Měla jsem zničehonic úplnou múzu, která mi nedala usnout a definitivně jsem padla za vlast až kolem druhé ráno. Probudila jsem se ve dvanáct, oběd (pizzuuu) jsme měli ve dvě a v šest jsem jela k Mišce na přespánííí. Nejprve jsme jako obvykle kecaly v jejím pokojíku. Víte, co na těchto pokecích miluju? Že předem nevíte, o čem budete mluvit, stejně tak ani po tom nevíte, o čem všem že jste to mluvily, a stejně víte, že jste si skvěle pokecaly. Prostě přátelství. Nepotřebujete mozek. Pak jsme měli večeři – u nich pečený chleba s vajíčkovou pomázankou, což bylo teda nejvíc. Potom jsme čůčali suprstar a já mezitím objednala lístky na Editors. Sice jsem si pozdě uvědomila potíže s vyzvednutím, ale nakonec mi to bráška druhý den vyzvedl v Ostravě, takže pohoda. Co se týče Superstar, tak to bylo poprvé, co jsem to viděla celé a konečně jsem mohla vidět všechny ty velké hvězdy. Ben hrůza bez debat, Monika moc zkopírovala styl Katy Perry, který jejímu hlasu vůbec nesedl, čehož si musel všimnout každý, kdo není hluchý, Dominika mě nijak nenadchla, hlas má skvělý, ale to je tuším tak všechno XD, Denisovi píseň moc nesedla, ale aspoň nějaká snaha zazpívat to po svém byla, navíc jeho hlas je děsně sympaťácký, takže byl můj 2. favorit večera, Martin byl skvělý, jen jak zpíval ten refrén už asi podesáté, tak jsem myslela, že usnu XD, Šmajda je celkem sympaťák, ale tu písničku zazpíval přesně v takovém stylu, jaký já nemusím, takže mě nijak neoslovil, no a můj favorit večera byl rozhodně Jan Bendig. Ten byl prostě nejlepší, tečka :) No, po tom jsme se dívali na Angus, thongs and perfect snogging, protože jsem měla chuť to podesáté zase vidět a taky jsem byla zvědavá na dabing. Ehm, no možná kdybych to viděla poprvé, tak se to dá, ale jelikož jsem byla zvyklá na angličtinu a úžasný charismatický hlásek Georgie, tak jsem měla hlavně ze začátku dost otřesy. No zvykla jsem si nakonec že jo.

Ráno mi hrál v šest budík (Turn The Lights Out XD), který mě ale nevzbudil, no kámoška říkala, že prý to bylo hrozné :D Tož musím mít nějaký rachot, aby mě to vzbudilo. A mě to obyčejně i vzbudí, ale zaprvé jsem v dutině mozku věděla, že vstávat tak brzo nemusím, zadruhé jsme šli spát někdy po jedné večer, takže jsem se zrovna vznášela v tom nejtvrdším spánku (a že já dokážu spát tvrdě). Dopoledne nám uběhlo ani nevím jak, šly jsme dvakrát se psem, zkoukly GG a nakonec Míša připravila palačinky se špenátem, přičemž jsem sledovala Můj přítel Monk. Ne, že bych ji nechtěla pomoct, ale já a kuchyně, to není zrovna harmonické spojení víte. A vařit pro skoro celou G-ovic rodinu, no to vůbec. Nicméně to ale chutnalo úplně úžasně! Člověk by nevěřil, že je Míša dělala poprvé:) ňamoooz. Někdy bych mohla zkusit taky. N Ě K D Y.

Zbytek prázdnin jsem klasicky proflákala a prorelaxovala (+ menší válka s blbou angličankou na twitteru, ale to snad ani nestojí za řeč, zjistili jsme, že je víc blbá, než se zdálo :D:D) a než jsem mrkla oběma očima, už tu byl dnešek ráno s tím, že překvapivě nic neumím :D Nakonec to byl ale docela v pohodě den. Funkce v matice mi sice moc nelezou do mozku, ale myslím, že mi začíná svítat a vybavuje se mi základka a v minulém článku zmiňovaný Pan Matikář/Fyzikář. Dále ruština, která nakonec nebyla, takže jsem měla čas se podívat na chemii, která byla další hodinu a z které jsme psali velikýýý testíček. Na asi jednu a půl stranu zápisu, který se mi nechtěla učit, jsem si napsala tahák, protože stejně se ten učitel skoro nikdy nedívá po třídě a my sedíme až vzadu; no ale pak samozřejmě mě ještě jmenovitě přesadil až dopředu, tak jsem musela svou těžkou práci nechat v sešitě a odklopýtat blíž. No nevím jak to nakonec dopadne, bylo tam půl napůl otázek, které jsem dobře věděla, a otázek, které jsem dobře nevěděla, ale vymyslela jsem si tam spoustu teorie, z čehož možná něco i pravda byla, no a jednu otázku jsem nevěděla vůbec. Chemikář ale známkuje fakt dobře, i když mám vždycky pocit, že jsem nic nenapsala, tak dostanu aspoň trojku. To se nedá říct v češtině, kde jsem vypsala všechno, co jsem věděla, a dostala jsem skoro trojku (2-). Jasně, nedívala jsem se na to nějak extra, ale vědět do detailu, co se dělo během preromantismu a spol., to je jeblé přes ruky. A i když se to našrotíte nazpaměť, vždycky tam najde nějakou škvíru, která vám vyčaruje 1-. HRRR. No potom byla biola, z které jsme měli psát a přestávku před ní jsem zjistila, že vlastně! nic neumím XD, ale dorazily nám noviny a všeci jsme se na to zvysoka vybodli a šli hezky luštit. Pak jsem zase měla pro jednou štěstí a písemka byla odložena. Probírali jsme pak měkkýše, což bylo fajn. Poslední dobou mě, mějte mě za blázna či nikoliv, biologie docela baví. Hah! A na poslední hodinu jsem odfrčela ke gyndě, kde jsem si odseděla skoro hodinu v čekárně (chjo). Naštěstí doktorka je úplně úžasná, navíc jsem šla jen na poslední vakcínu proti HPV. Jinak nejvíc jsem nemohla, když jsem došla, tak se otevřely dveře s nápisem PORADNA PRO TĚHOTNÉ a vyšly z tama tři maximálně! třináctileté holky. Huhm.

A další kulturní vložka :D – dost dobré je album Oh, Atoms – You Can’t See The Stars From Here (jedna písnička, Sugar Mouse, je na konci Angus,…, jak tam jdou Georgia s Robbiem po promenádě :P), The Pipettes – We Are The Pipettes (podobné brdo) anebo cokoliv od Editors ♥

A máte někdo tumblr? <3

Že se tento rok v angličtině docela nudím, jde poznat už ze samotné učebnice a pracovního sešitu, který je všemožně popsaný a pokreslený, čímž jsem se vrátila k našemu krásnému zvyku s Miškou z deváté třídy. I když je tam i občas dost sranda, když třeba jednou četl L, tak to jsme fakt nemohli nebo někdy učitelka mluví česko-anglicky (“Koupíte si gadget a vyberete si jeden z faultů.”). Jediné, co mě štve, jsou ty její překlady, ale k tomu se radši nebudu vyjadřovat, nasralo mě to dneska už tak dost. Ruština je letos taky v pohodě, největší skandál, že jsme za ty tři měsíce teprve v druhé lekci, ale už se to zas rozjíždí. (Edit: ještě stojí za zmínku z dneška překlad “sivodnja vječerom”(dnes večer) na “dneska včera”:D:D)

Ostatní předměty jsou docela pohoda, jediné, co je pro mě fakt španělská vesnice, je fyzika. Prostě okno. Proč musí mít PANA FYZIKÁŘE zrovna třeťáci a prváci?? Nezaslouží si to! To my jsme se celý prvák modlili při hodinách s cholerickým psychopatem (fyzika) a paní podívejtesedoučebnice s nejdramatičtějšími pohledy (matematika), aby přešel ze základky, kde jsme ho zbožňovali a tyto utopické předměty díky němu chápali, k nám na gymnázium. Jak šťastni jsme byli o prázdninách, že přišla spása. A NIC!

No stop o škole, protože se mi za chvilu zvýší tlak:D. I když společenská strana školaření je naopak zase super, co vám budu povídat, stačí příklad z dneška “Proč nejíš tu mrkev?” “Protože chci být slepá. Jako Faust. Chci zažít ty bujné pitky a čarodějný rej.” Haha! Asi to nepochopí ti, co mají kapku normálnější zápis obsahu Fausta. (Ještě bylo dobré, jak jsme si dělali srandu ze spolužáka, že chce být poutníkem :DDD Aneb zase postiženi školou, konkrétně romantismem v literatuře.) Nicméně, je to prostě super, jak už jsem psala. Stejně tak taneční. A s Míšou teďka furt lozíme do Hermesa na řecké pochoutky (i když já si stejně nakonec vždycky dám Steak Pita!XD ♥♥)

Ještě je tuto barevnou sezónu zajímavé na škole to, jak dostáváme zdarma MF Dnes. Nedokážu si představit, jak suché to budou dny, až nám přestanou noviny posílat a my se nebudeme pravidelně “rvát” o 20 výtisků pro sedmadvacet žáků, nebudeme přes přestávky a hodiny luštit křížovky, sudoku a dělat si srandu z horoskopů. To mi bude fakt hodně chybět a proto to tu musím zaznamenat do zvláštního sloupku ♥ Jo a když jsme u toho, tak hlavní článek dnešních novin v oddělení Studenti píší noviny (ten s tou babičkou) je úplně nejhezčí. Kdokoliv tu holku znáte, tak ji to vyřiďte, protože z toho článku mi emocionalitou přímo tálo srdce :’). Líbilo se mi tam i pár dalších a možná je sem později naskenuju nebo něco.

Co tu ještě napsat… poslední dobou jsem si zamilovala moji slečnu Kristonošovou, se kterou nás hodně spojuje naše láska pro pomlouvání:D! Chjouf ♥ Ještě lepší je, že se zná s H, takže se těším, až budeme spolu (zatím stačí na Skypu téhé), tak to bude dobrá sranda, protože kdo se nenasměje s H, tak ten… prakticky neexistuje :D

A omlouvám se, opět!, že někde nepíšu vůbec komentáře. U Sonyho to už je známé, prostě to nejde, i kdybych si stoupla na hlavu a začla meditovat, s blogspotem mívám taky problémy. I tak se nedivím, že si mě pár lidí odebralo z oblíbenců, haha! :D Co už no.

Ještě menší kulturní vložka:

Hadouken! – Turn The Lights Out
Arctic Monkeys – Catapult
Leighton Meester – Somebody to Love ft. Robin Thicke
!!! :D Унесённые Ветром – Какао
Orson – Ain’t No Party
Josh Groban – February Song ♥
a nové album Air :)

P.S. konečně mám dost paměti aspoň na Gimp (viz. avatary :) později možná víc přidám…)
P.S.S. na HBO teď budou často dávat Across The Universe (Napříč vesmírem), tak to neprošvihněte!:)