Docela je mi líto, že příští týden na té půlkoloně nebudu, co jsem viděla. Ale tak aspoň záznam bude.
Jinak doufám, že ve Francii dost nafotím, aspoň se budu snažit a pak to sem hodím. Určitě budou mít foťáky i taťka a brácha, tak budou i nějaké kvalitnější:P
Vyznavám lásku Nataši a ona predo mnou je skrytá, tak lej lej lej lej, lejdy, lej….
učitelka: Zvonilo ne, už dávno?
třída: Ne, ještě ne.
učitelka: Tak pro mě už jo.
Jednoduše geniální, úplně jiné, než všichni čekali, svým způsobem jedinečné. Ta písnička se mi moc nelíbí, jak už jsem zmiňovala v recenzi, sladké až na půdu, ale s tímhle klipem, “kdy divný kluk zpívá své holce přes youtube, jak ji miluje” (citace z fóra), to funguje. Jsem moc ráda, že nepoužili nějakou love story do pozadí, protože bych asi dostala cukrovku.
Poslední dobou se mým nejoblíbenějším místem stává jídelna, ta naše pekelná:D. Nejen, že tam dobře vaří (i přestože se najdou lidi, co by určitě pro desítky až stovky lidí vařili delikátněji – jak jinak taky), ale je tam taky dost sranda. Vlastně tam chodí dle mě ti nejlepší lidi ze třídy (tzv. elita :D). Nevím, jestli to na tu oblíbenost u mě má nějaký vliv, ale asi i jo.
No a dneska to dosáhlo vrcholu. Po delší době jsem se zase krásně (v uvozovkách) zasmála, až mi uteklo pár slz.
Nějak jsme se totiž dostali k dětské pornografii a řešili jsme, jestli by naše případné obnažené fotky sem taky patřili nebo ne. Velkou debatu rozcházejících se názorů, jestli se tak můžete fotit už od 15, ukončila E s naprosto vážným výrazem ve tváři: “No můžeš, ale se souhlasem rodičů.” Po dvou vteřinách, než to všem došlo, jsme vybuchli smíchy a obrazně se zkáceli do našich talířů. Prostě nejlepší. Sice jsem nemohla ani dojíst pizzu, ale vzala jsem si ji domů a tak ji jím teďka. Nom nom nom.
Jo a taky, dneska mě naštval jeden klučina, který si myslí, že je tlustý a chce zhubnout. PROBOHA.
P.S. Co říkáte na nové logo od Zúzý? Podle mě nádhera ♥ (Jinak bych si to tu taky nedávala že:)
Na první poslech se vám každá jejich písnička bude možná zdát totálně primitivní a o ničem a ono to tak i má být, protože je to projekt čistě pro zábavu, ale jak si je pak poslechnete víckrát, už to nevypnete. Pak to jako všechno přejde, ale jak na to zase narazíte, tak zas repete repete až do zblbnutí ♥ Márdi v jednom rozhovoru nedávno říkal něco v tom smyslu, že jde na kapele a její hudbě poznat, když jsou uvnitř kamarádi (říkal to, ne??). A je to fakt pravda.
A je to legálně zdarma ke stáhnutí, takže TAHAJTE. A to není nabídka, ale čirá povinnost.
P.S. omlouvám se, mám v mobilu napsaných dokonce několik témat na články… ale prostě se mi poslední dobou nechce psát nic jiného než reklamy na moje oblíbená alba :)
A vlastně ani to moc ne.
Sice to není tak dlouho po tom, co mě celé album dokázalo nadchnout (viz Humbug), ale stejně se to nestává až tak často. A už je to zase tady. Jak už je v této době zvykem, jde o velkou směsici hudebních žánrů, ale nejblíže je asi post-punk. Jinak je to takový mix posledního alba Coldplay, Jamese Blunta (pouze hlasem a melancholií v Soldier On ho občas připomínají), Sigur Rós a dalších, ale stejně mají jeden dominující nástroj, který je od nich odlišuje – bubny! Dokazuje to i název poslední instrumentální skladby – Drum Song. A celkově je to album krásné, uchvacující, svižné, jemné a snad i geniálně jednoduché, což dokazuje i singl Sweet Disposition, jehož video jsem tu nedávno dávala. Jenže jak už to tak bohužel bývá, S.D. patří k tomu nejlepšímu, co na albu najdete, ale i zbytek ho slušně dohání, především tedy skladba Fader.
Nejoblíbenější skladby: Sweet Disposition, Fader, Love Lost
9/10
Powered by WordPress
